HEROLTICE Obec má jméno zřejmě podle svého zakladatele Heralta či Heralda, čemuž napovídá německý název Herautz a dřívější české jméno Heraltice. V roce 1976 byla připojena ke Štítům. Ves leží v bývalé zemské hranici mezi Moravou a Čechami, v poměrně značné nadmořské výšce od 460 do 750 m (střední výška 505 m) na východních svazích výběžku Orlických hor, který se táhne od Suchého vrchu k Lázku; katastr má rozlohu 620 hektarů. Zemědělské usedlosti se táhnou podél silnice, která odbočuje v údolí Březné ze spojnice Štíty - Červená Voda směrem na západ do Čech, přes hřeben, který tvoří hranici dnešního okresu Šumperk. Heroltice byly neobvykle velkou německou vesnicí. Měla po roce 1848 přes tisíc obyvatel, ale tento počet se trvale snižoval na 773 osob a 153 domů v roce 1900, na 575 obyvatel (z toho jenom 22 Čechů) v roce 1930 a nakonec dokonce až na pouhých 285 nových osídlenců v 93 domech v roce 1950; Řada domů tedy nebyla vůbec obydlena. V roce 1991 zde žilo už jen 132 obyvatel v 39 domech rodinného typu.

Heroltice se připomínají již roku 1278 u tehdejšího Šilperka a byly někdy označovány jako Velké nebo též Dolní Heroltice, na rozdíl od Malých či Horních Heroltic, tj. pozdější Červené Vody. V roce 1623 se Heroltice dostaly se šilperským panstvím pod patrimoniální správu v Rudě. Patřily k největším vsím tohoto panství, protože podle lánového rejstříku z roku 1677 měly 49 usedlých a v roce 1834 dokonce již 156 domů a 1026 obyvatel. Škola zde existovala již v roce 1828 a roku 1854 tu byla zřízena kuracie při zdejším kostele, původně kapli sv. Jana Křtitele z roku 1718.

Po roce 1848 připadly Heroltice k soudnímu okresu Šilperk a politickému okresu Zábřeh. Na rozdíl od sousedních obcí Červená a Bílá Voda, které zaznamenaly velký rozmach v souvislosti s rozvojem textilního průmyslu, zůstaly téměř bezezbytku zemědělskou vsí, což zapříčinilo postupný úpadek, Obec ležela na hranici zemské i národnostní, protože se dotýkala úzkého Českého koridoru mezi Zábřežskem a Lanškrounskem. Po roce 1918 zde měly rozhodující vliv německé aktivistické strany agrárníků a křesťanských sociálů, ale ve třicátých letech získali převahu henleinovci. Po roce 1945 ves soustavně upadala, což platilo o zástavbě i zemědělství. Pozemky heroltického katastru převzal nakonec k obhospodařování Státní statek ve Štítech. Zdejší zastávka na lokální železniční trati Štíty - Dolní Lipka má jen omezený význam. Nezůstala zde ani škola. Po změně politické situace v roce 1989 došla situace tak daleko, že zůstal funkční pouze obchod. Následně došlo díky podnikatelským aktivitám pana Josefa Zemana k přestavbě dosavadní budovy obecní knihovny a dětské klubovny do útulného penzionu s hospůdkou příjemného prostředí. Zbudování tenisových kurtů v areálu bývalého pionýrského tábora a zvýšení úrovně lyžařského vleku. Postupem času došlo ke změně vlastníka a v současné době (r.2009) je hospůdka, ubytovací areál a lyžařský vlek obhospodařován pány Petrem Benešem a Petrem Bindrem, kteří jsou sami i chalupáři.

Podle posledního sčítání v roce 2001 bylo v Herolticích 118 obyvatel v 62 domech. K datu 17.7.2009 bylo v Herolticích k trvalému pobytu přihlášeno 108 občanů. K dispozici je jeden obchod se smíšeným zbožím, rozsáhlý rekreační areál s bazénem, multifunkčním hřištěm a lyžařským vlekem a kulturní dům.

Heroltice jsou v posledních letech známé díky kulturním akcím, které se pořádají ve prospěch sbírky Živé Heroltice sloužící na opravu místního kostela sv. Jana Křtitele a pískovcových soch. Pro pěší turisty stejně jako pro běžkaře je to známá oblast jako výchozí místo na Bukovou horu. Nádherná a čistá příroda přilákala do Heroltic množství chalupářů, kteří se ve spolupráci s SDH Heroltice podílí na kulturním životě obce.

Kdy je dobré přijet? V Herolticích je celoročně co obdivovat. Díky své nadmořské výšce poskytuje nesčetné výhledy do širokého okolí a příroda má zde nezaměnitelné kouzlo. Druhou srpnovou sobotu se zde konává  nohejbalový turnaj „O pohár Ambrože Kulhavého“ a o měsíc později hasičská soutěž.

V současné době je v seznamu chráněných památek uveden jako doklad lidové architektury jeden empírový dům (čp. 158) z první poloviny 19. století. Od 17.června 2007 se v kostele sv.Jana Křtitele opět provádí nedělní polední zvonění.

 

Převzato z http://www.heroltice.eu/